Station 24 Schwarzschwanz-Präriehund
Nein, Hunde sind es nun wirklich nicht. Zwar kann man die Rufe der Präriehunde mit viel Phantasie als bellen verstehen, aber in echt gehören diese Nagetiere zu den Erdhörnchen. In den Nordamerikanischen Steppen sind sie zu unterirdischen Städtebauarchitekten geworden. Da leben dann in so einer Riesenmetropole viele tausend Präriehunde in einem bis zu fünf Meter tiefen, weitverzweigten System aus Bauen und Gängen. Zum Schutz vor Überflutung, legen sie um die Höhleneingänge Ringwälle an. Diese können auch als Aussichtspunkt in der meist flachen Landschaft genutzt werden. Eine solche Kolonie besteht aus vielen kleinen Familiengruppen. Kehren dann einzelne Familienmitglieder in den Bau zurück, begrüßen sie sich mit einem Erkennungskuss. Leider werden nicht alle Präriehunde zehn bis elf Jahre alt, sorgen doch neben Kojoten, Iltissen und Greifvögeln auch die Rinderzüchter für Ärger. Denn manches Rind brach sich schon die Knochen, wenn es in einem Präriehundloch stecken blieb. Und so wurde auf die possierlichen Tiere, als vermeintliche Konkurrenz der Viehhaltung, Jagd gemacht. Sogar mit riesigen Staubsaugern saugte man die Präriehunde aus den Bauen. Da nutzen auch die Warnrufe des wachhabenden Tieres nichts, welches von einem erhöhten Platz aus die Umgebung gegen mögliche Feinde sichert.
Leider sind unsere Tiere in der Schlechtwetterperiode nur selten zu sehen. Im Herbst angefressene Fettreserven ermöglichen ihnen eine längere Ruhephase unter der Erde. Geduld sollte derjenige mitbringen, der unsere Tiere zählen möchte, denn alle Tier kann man selten auf einmal draußen beobachten und manche sind auch außerhalb ihres Geheges unterwegs. Haben es doch die schlauen Tiere geschafft sich nach draußen einen Weg zu bahnen.
Station 24 Psouni prérioví
Ne, opravdu to nejsou psi. S velkou dávkou fantazie lze volání psounů prériových chápat jako štěkání, ve skutečnosti však tito hlodavci patří mezi sysly. V severoamerických stepích se z nich stali architekti podzemních měst. V jakési obrovské metropoli žije mnoho tisíc psounů prériových v rozsáhlém systému nor a tunelů hlubokých až pět metrů. Aby je ochránili před záplavami, staví kolem vchodů do jeskyní kruhové valy. Ty lze využít i jako vyhlídkové body v převážně rovinaté krajině. Taková kolonie se skládá z mnoha malých rodinných skupin. Když se jednotliví členové rodiny vrátí do nory, pozdraví se poznávacím polibkem. Bohužel ne všichni psouni prérioví se dožívají deseti až jedenácti let; kromě kojotů, tchořů a dravých ptáků je nemají v lásce ani chovatelé skotu. Mnoho krav si zlomilo kosti, když uvízly v díře po psounu prériovém. A tak byla roztomilá zvířata lovena jako údajná konkurence pro dobytek. K vysávání psounů prériových z nor se používaly i obrovské vysavače. Ani varovný křik hlídkujícího zvířete, které chrání okolí před případnými nepřáteli z vyvýšeného místa, není v takové situaci k ničemu.
Naši psouni jsou v období špatného počasí k vidění jen zřídka. Tukové zásoby nashromážděné na podzim jim umožňují delší odpočinek pod zemí. Každý, kdo chce naše psouny spočítat, by měl být trpělivý, protože málokdy jsou všechna zvířata vidět venku najednou a některá se pohybují i mimo svůj výběh. Chytří psouni si však poradí a najdou si cestu ven.
Station 24 Prairie Dogs
No, they really aren’t dogs. Although with a lot of imagination the calls of prairie dogs can be understood as barking, in reality these rodents belong to the ground squirrels. In the North American steppes, they have become subterranean urban architects. In such a huge metropolis, many thousands of prairie dogs live in an up to five meter deep, widely ramified system of burrows and tunnels. To protect against flooding, they create ring walls around the cave entrances. These can also be used as vantage points in the mostly flat landscape. Such a colony consists of many small family groups. If individual family members then return to the den, they greet each other with a recognition kiss. Unfortunately, not all prairie dogs live to be ten to eleven years old, but in addition to coyotes, polecats and birds of prey, cattle ranchers also cause trouble. After all, some cattle have broken their bones when they got stuck in a prairie dog hole. And so, the cute animals were hunted down as supposed competition for livestock. They even used huge vacuum cleaners to suck the prairie dogs out of the burrows. Even the warning calls of the animal on guard are of no use here, which secures the surroundings against possible enemies from an elevated place.
Unfortunately, our animals are rarely seen during the bad weather period. Fat reserves accumulated in the fall allow them to rest underground for a longer period of time. Those who want to count our animals should have patience, because all animals can seldom be observed outside at once and some are also on the move outside their enclosure. Nevertheless, the clever animals have managed to make their way outside.